Obecná charakteristika vinných odrůd - červená vína

Alibernet

Zkratka: Al, Ali

Tradiční oblasti: Ukrajina, Slovensko

Stáří a původ: mladá odrůda, Ukrajina; Odrůda byla vyšlechtěna v roce 1950 v ukrajinském Vědecko-výzkumném ústavu pro vinohradnictví v Oděse. V okolí se pěstuje pod názvem Oděskij čornyj. Vznikla křížením odrůd Alicante Bouschet a Cabernet Sauvignon.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1975

Období sklizně: od první poloviny října

Barva: velmi tmavě červená

Vůně: výrazná kabernetová

Chuť: středně plná až plná, s vyšším obsahem tříslovin, zrající až do neutrální hebkosti

Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, kabernet

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: víno Alibernetu je vhodné k pokrmům ze zvěřiny

Víno: víno může dosahovat velmi dobré jakosti a může být i dostatečné plné při menším objemu sklizených hroznů a v teplých podmínkách. Z vyšších sklizní je řídké, méně barevné, s nepříjemně vysokým obsahem kyselin. Odrůda je používána do cuvée, jimž dodává barvu a kabernetové aroma.

André

Zkratka: An

Tradiční oblasti: Morava

Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůdu vyšlechtil Ing. J. Horák ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích křížením odrůd Frankovka a Svatovavřinecké. Byla nazvána na počest Ch. K. Andrého (1736 - 1831), který byl zakladatelem spolku na podporu šlechtění ovoce a révy v Brně.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1980

Období sklizně: od konce října, plodnost je velmi dobrá, a má-li být jakost vína výborná, pak je nutná probírka hroznů a velmi pozdní sklizeň, aby se větší část vysokého obsahu kyseliny jablečné odbourala ještě na keři

Barva: u vín z dobře vyzrálých hroznů tmavě granátová

Vůně: ovocné vůně peckovitého ovoce, u zralých vín tóny borůvek, případně povidel

Chuť: plná, harmonická, po vyzrání v sudech a na lahvích hebká chuť zralé třísloviny

Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny, borůvky, povidla

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: vína André jsou vhodná ke grilovaným masům a k tučnějším sýrům. Jsou vděčným doplňkem k tvrdým sýrům a tmavým a uzeným masům.

Víno: mnohé vinaře bohužel svádí velká plodnost odrůdy a produkují pak vína světlá, tvrdá a drsná

Cabernet Moravia

Zkratka: CM

Tradiční oblasti: Morava

Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůdu vyšlechtil Lubomír Glos v Moravské Nové Vsi křížením odrůd Cabernet Franc a Zweigeltrebe

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 2001

Období sklizně: polovina října; Zrání hroznů je velmi pozdní. Plodnost je výborná a pravidelná. K výrobě vysoce jakostních vín je třeba objem sklizně snižovat.

Barva: tmavě granátová

Vůně: jemně kabernetové tóny

Chuť: jemně kabernetové tóny

Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: podává se k masitým jídlům s kořeněnými omáčkami a k tučným sýrům

Víno: je-li technologie dobře zvládnuta, patří Cabernet Moravia ke špičkovým moravským červeným vínům. Po odbourání kyseliny jablečné je víno velmi plné, hebké, s dobře strukturovanými tříslovinami a s dlouhou dochutí.

Cabernet Sauvignon

Zkratka: CS

Tradiční oblasti: Francie

Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Původní kabernetovou odrůdou je Cabernet Franc, který je úzce příbuzný s volně rostoucí révou lesní. Přirozeným opýlením odrůdou Sauvignon vznikla v současné době nejmódnější modrá odrůda Cabernet Sauvignon. Cabernet Sauvignon je s asi 140000 hektary celosvětových výsadeb na sedmém místě mezi nejrozšířenějšími odrůdami. Říka se o něm, že nemilosrdně vytlačuje ostatní modré z jejich tradičních areálů rozšíření. Někteří fanatičtí milovníci vín Cabernet Sauvignonu jsou ochotni zaplatit vysoké sumy za vína z extrémně nízkých sklizní hroznů, která vynikají až neskutečnou hustotou. Tradicionalisté Cabernet Sauvignon proklínají, dovozci jej vyzdvihují v naději na tučné zisky a milovníci vína jsou potěšeni tím, že tu je odrůda, jejíž víno téměř vždy poznají. Říká se, že na Cabernet Sauvignon je vlastně jednoduchý recept. Jeho aroma a chuť je směsí červného rybízu, cedrového dřeva, grafitu z běžné tužky a vůně doutníkové krabice.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1980

Období sklizně: od druhé poloviny října

Barva: tmavě granátová barva, někdy s modravým zábleskem, stárnutím se sytost stupňuje

Vůně: typická černorybízová

Chuť: mohutná s dlouhotrvajícím dojmem, kořenitá, u mladých vín silně tříslovitá, u vyzrálých hebce sametová

Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, třešně, ostružiny, zelenou papriku, olivy, cedrové dřevo, marmeláda, hořkou čokoládu, eukalypt, tabák, tuhu, mentol

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: plná, aromatická vína velmi dobře doprovázejí masitá jídla, zejména jehněčí pečeni, bifteky, krůtí maso nebo úpravy jídel s kořenitými omáčkami

Víno: v nezralých ročnících a při přetížení keřů úrodou se ve víně Cabernetu objeví zelené tóny, vůně zelené papriky, hrubost. Z vyzrálých hroznů je chuť vždy černorybízová a k ní se pak druží podle polohy, půdy, sklizně a technologie vůně tmavých třešní, ostružin, tabáku, eukalyptu, anebo u velmi koncentrovaných vín ze zámoří vůně marmelády. Ve většině oblastí, kde se ve větší míře pěstuje Cabernet Sauvignon je školení vína spojenou s používáním sudů barrique, které předávají vínům další vůně a chuť, zejména po vypalování sudů (toastování). Vína této odrůdy zrají velmi pomalu. Lahvují se po jednom až dvou letech a začínají být příjemná k pití po čtyřech až pěti letech. Svého optima dosáhnou po pěti až deseti letech i později.

Dornfelder

Zkratka: Dr, Dor

Tradiční oblasti: Německo (7,5 % - 7900 ha)

Stáří a původ: mladá odrůda, Německo; Dornfelder vyšlechtil August Herold ve Státním učebním a výzkumném ústavu vinařském ve Weinsbergu v Německu křížením odrůd Helfensteiner a Heroldrebe. Helfensteiner pochází z křížení odrůd Jakubské a Trolínské. Heroldrebe pak z křížení odrůd Modrý Portugal a Frankovka.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 2004

Období sklizně: pokud možno pozdní, dovoluje to dobrá odolnost proti plísni šedé. Plodnost je vysoká, odrůda je vhodná i jako nenáročná odrůda stolní

Barva: tmavě granátová

Vůně: svěží ovocné tóny

Chuť: středně plná až plná podle úrody a technologie

Ve vůni a chuti můžeme hledat: ořechy

Vhodnost ke skladování: střední

Stolování: svěží vína Dornfelderu se hodí k těstovinám, plná vína podáváme k pečeným masům

Víno: Dornfeldern poskytuje možnost velkého kvalitativního rozsahu od stolních vín až k pozdním sběrům a současně umožňuje využití různých technologií k výrobě červených vín. Záhřevem drtě se dají získat velmi barevná vína vhodná ke krytí (zvýraznění) barvy různých cuvée.

Frankovka

Zkratka: Fr

Tradiční oblasti: Rakousko, Německo, Morava, Slovensko, Maďarsko

Stáří a původ: stará odrůda, asi Rakousko; Je to pravděpodobně rakouská odrůda, na jejímž vzniku se podílela odrůda Heunisch. Pěstuje se hlavně ve středoevropských vinařských oblastech.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941

Období sklizně: od poloviny října; je to odrůda pozdní, a proto vyžaduje výborné polohy

Barva: světle i tmavě rubínová s fialovými záblesky

Vůně: v mladém víně je travnaté aroma, které se při zrání vína mění na ostružinové vůně

Chuť: tvrdší, s čerstvou kyselinkou a vyššími tříslovinami, kořenitá, ovocná

Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny, skořici

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: v závislosti na vyzrání hroznů může být víno Frankovky běžným denním vínem ke svačinám a k celé řadě obvyklých jídel všedního dne. Z dobrých ročníků se výborně hodí k pečeným masům, ke zvěřině, kachně i huse, ke guláši, k jídlům z vnitřností, ke kořeněným jídlům zeleninovým, k polentě, ke zrajícím i bílým sýrům, k těstovinám v kořenité úpravě nebo k některým druhům pizzy.

Víno: ve vínech Frankovky je vždy poněkud více kyselin nežli v ostatních červených vínech a na počátku jsou i třísloviny tvrdší. Tato skutečnost vede producenty kvalitních vín Frankovky k podstatnějšímu snížení sklizní probírkou hroznů, k prodloužení doby nakvášení rmutu a tím získání vyššího extraktu. Současně se ponechávají taková vína delší dobu vyzrávat na sudech. Tím je možné dosáhnout při využití jablečno-mléčného kvašení výraznější charakter červeného vína, které je kořenité a současně plné s ovocnými tóny. Vína Frankovky se dají dobře skladovat a zrají na lahvi pomalu.

Merlot

Zkratka: Me

Tradiční oblasti: Francie

Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Původní francouzská odrůda geneticky blízka odrůdě Cabernet Franc, která ve Francii zabírá plochu kolem 80000 hektarů s narůstající tendencí. Její vína jsou součástí červených vín francouzského regionu Bordeaux, hlavně v oblasti St. Émillion a Pomerol, kde leží světoznámý zámek Chateau Petrus, jehož vinice na těžké jílovité půdě s vrstvami podloží prosycenými železem jsou osázeny téměř výhradně Merlotem. Odrůda se v posledních desetiletích rozšířila rychle po celém světě a vína si získala značnou oblibu. Jméno je odvozeno od francouzského názvu ptáka kosa (merle), který s oblibou ozobává malé bobulé z vekých hroznů Merlotu, neboť se zabarvují do modra dříve nežli u ostatních odrůd. Vína Merlotu jsou výborným doplňkem do směsí s odrůdou cabernet Sauvignon, protože jsou plná a svou měkkostí mírní agresivní třísloviny Cabernetu a urychlují jeho zrání.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 2001

Období sklizně: od druhé poloviny října; zrání je středně pozdní. Ke konci zrání přibývá rychle obsah cukru a ubývají kyseliny

Barva: rubínová až tmavě granátová, odstín záleží na velikosti sklizně, a protože je odrůda plodná, objevují se na trhu i vína světle rubínová s travnatou vůní a nahořklou dochutí

Vůně: jemná vůně přezrálého černého rybízu

Chuť: nízký obsah kyselin, plnost, hebkost, vláčnost, dlouhé doznívání

Ve vůni a chuti můžeme hledat: černé třešně, švestky, kompot, fíky, růže, po delším ležení na lahvi se objevují tóny tabáku lanýžů, kávy, čokolády nebo i hutného ovocného koláče

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: vína Merlotu se dají pít samotná, bez doprovodu jídel. Podávají se k různým jemným paštikám, k srnčímu nebo jelenímu ragú, k telecím ledvinkám, k hříběcímu masu, k pokrmům s výraznou chutí rajčat, k pokrmům z pernaté zvěře nebo k ementálu.

Víno: víno se velmi leho a příjemně pije. Pro svou vláčnost jsou vína Merlotu velmi oblíbena u konzumentů, kteří by se tříslovitých červených vín nenapili pro složitost chuťových vjemů.

Modrý Portugal

Zkratka: MP

Tradiční oblasti: Rakousko, Čechy, Morava, Maďarsko

Stáří a původ: stará odrůda, asi Portugalsko; Traduje se, že roku 1772 povolal hrabě de Fries na svůj zámek v Bad Vöslau u Vídně několik vinařů z okolí a předal jim svazky réví odrůdy, které dostal od své obchodní agentury v Oportu v Portugalsku. Odrůda měla takové přednosti, že za několik let byly v okolí obce vysázeny dvě třetiny vinic odrůdou Blauer Portugieser. Podle jména obce se jí také říkalo "Vöslauer". Pěstování se rozšířilo postupně do celé monarchie. V Bad Vöslau vzniklo u tamní firmy R. Schlumberger v roce 1848 první šumívé víno z Modrého Portugalu, které si získalo nesmírný ohlas daleko za hranicemi Rakouska. U nás byl kdysi Modrý Portugal nejrozšířenější modrou odrůdou nejen pro svou vysokou plodnost, ale i proto, že se díky své jemnosti a svěžímu aroma dobře pije.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941

Období sklizně: od druhé poloviny září; zrání hroznů je rané až středně rané. Hroznen může sloužit i jako kvalitativně nenáročný stolní hrozen

Barva: jemně rubínová

Vůně: jemně květinová

Chuť: lehčí, s menším obsahem tříslovin, harmonická

Ve vůni a chuti můžeme hledat: květiny, čerstvé seno

Vhodnost ke skladování: malá

Stolování: vína Modrého Portugalu se často pila při družné závabě pod víchem, kde se podávaly studené masité pokrmy. Lehká vína této odrůdy se hodí k zahánění žízně při stolování a dají se kombinovat s velkou paletou pokrmů, neboť svým neutrálním dojmem výraz jídel nijak neruší. Jsou vhodná ke zrajícím sýrům, k drůbežímu masu s hutnou úpravou i k těstovinám.

Víno: odstín červené barvy vína odpovídá velikosti sklizně, ale vždy je méně intenzivní než u Svatovavřineckého. Mladé víno má jemnou květinovou vůni, která je nesmírně příjemná. Při zrání vína se objevůjí vůně čerstvého sena. Použitím zvláštní technologie, tzv. karbonické macerace, lze z Modrého Portugalu vytvořit velmi příjemný typ mladého červeného vína. To přichází na trh pod názvem "Martinské víno" v den svátku sv. Martina (11. listopadu). Víno Portugalu se občas užívalo ke spojování s vínem Frankovky, aby se dosáhlo rychlejšího zrání a zjemnila se tvrdost kyselin a tříslovin Frankovky. Takovou směs nazývali na Slovácku "Slovácký granát" a bývala velmi oblíbená.

Neronet

Zkratka: Ne

Tradiční oblasti: Morava, Čechy, Slovensko

Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůdu vyšlechtil prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. Vznikl složitým křížením (Svatovavřinecké x Modrý Portugal) x (Alicante Bouschet x Cabernet Sauvignon)

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1991

Období sklizně: plodnost je pravidelná a dobrá, hrozny zrají brzy. Cukry získané asimilací jsou ve větší míře transformovány na barviva a třísloviny, takže cukernatost nebývá příliš vysoká, což je všeobecným znakem barvířek.

Barva: velmi tmavě červená s modravými záblesky

Vůně: jemná

Chuť: plná, výraznější struktura tříslovin

Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, višňový kompot, kabernetový charakter

Vhodnost ke skladování: střední

Stolování: vína Neronetu jsou vhodná k různým úpravám těstovin a k přírodně upraveným masům

Víno: víno Neronetu lze získávat dvojím způsobem. Odzrněná drť se nechá několik hodin naležet a pak se vylisuje mošt. Ten je zbarven tmavě červeně a kvasí se stejně jako bílá vín, tedy bez kvašení rmutu se slupkami jako u ostatních červených vín. Takto získané červené víno je velmi jemné a má méně tříslovin a neutrální chuť. Je proto vhodné k popíjení jako mladé víno. Nebo se rmut nakvašuje tak jako u vín červených. Pak se získá velmi intenzivně zbarvené červené víno s vysokým množstvím tříslovin, vhodné ke zvyšování barevnosti i obsahu tříslovin jiných červených vín, jejich charakter se tím nenarušuje. Protože je Neronet raně zrající barvířka, dává intenzivně barevné víno i v nepříznivých ročnících, kdy je žádoucí zvyšovat barevnost našich červených vín, aby obstála v konkurenci se zahraničními.

Rulandské modré

Zkratka: RM

Tradiční oblasti: Francie, Itálie, Německo, Čechy, Morava

Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Podobně jako Chardonnay je i tato burgundská odrůda velmi rozšířena po celém světě. Nese téměř všude původní název Pinot noir. Název Pinot je odvozen od slova pin = borovice, protože jeho malé, bobulemi nahloučněné hrozinky připomínaly šišky jehličnanů. V genotypu odrůdy jsou zakódováni rodiče samovolné v přírodě vzniklé odrůdy z křížení mezi Mlynářkou (Pinot meunier) a Tramínem. Pinot dal císař Karel IV. dovézt do Čech z Francie. Traduje se, že první sazenice věnoval nákladníkům (majitelům) hor viničních v Mělníku za pomoc za potírání lapků na řece Labi.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941

Období sklizně: od konce září; plodnost je pravidelná a dobrá

Barva: bledě rubínová až cihlově červená, s nazlátlým okrajem

Vůně: ovocné tóny

Chuť: plná, nízký obsah kyselin, velmi jemné třísloviny, hebkost při klouzání po jazyku

Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny, maliny, jahody, červné třešně, brusinky, ve vyzrálých kůže, kouř hořícího dřeva, tlející listí, sušené švestky, povidla, hořké mandle, hořká čokoláda

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: červená vína Pinot noir se podávají v širokých "břichatých" pohárech a platí pro ně pravidlo: čím starší víno, tím objemnější pohár, který se plní jen do pětiny až čtvrtiny celkového objemu, aby se široká hladina mohla dobře provzdušnit. Taková vína lze podávat bez pokrmů, k tichému obdivu jejich vůní a skladby a k meditování s přáteli. Při stolování se předkládají k pečeným masům, jemným úpravám zvěřiny i jiných tmavých mas, pernaté zvěři, nadívané drůbeži a doporučují se rovněž k pokrmům z hub a k mnoha druhům sýrů. Jsou skvělé také k delšímu posezení s malým zákuskem.

Víno: vína odrůdy Rulandské modré mívají různý charakter, podle světových oblastí, kde se tato odrůda pěstuje, ale i podle toho, jak s nimi vinař zachází. Ohromují svou plností, která se zráním zvyšuje. Vína se velmi dobře hodí k dlouhému skladování. Slupka bobulí Rulandského modrého obsahuje málo červeného barviva, a proto se lisováním celých hroznů snadno získají bezbarvá vína zvaná klarety, která jsou součástí základu směsi pro výrobu francouzských klasických šumivých vín Champagne.

Svatovavřinecké

Zkratka: Sv

Tradiční oblasti: Rakousko, Německo

Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Genetické analýzy ukazují, že Svatovavřinecké je příbuzné s odrůdami burgundskými. Odrůda se nejvíce rozšířila se zavedením vysokého vedení révy vinné v Rakousku a u nás, protože byla pro tento způsob pěstování dobře přizpůsobena.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941

Období sklizně: od začátku října; V mládí plodí dobře, později je plodnost střídavá. Bobule se začínají vybarvovat ke svátku sv. Vavřince (10. srpna)

Barva: tmavě červená, granátová až fialová

Vůně: výrazně višňová, někdy až černorybízová

Chuť: drsnější, s ovocnými tóny, plná, výrazně odrůdový charakter, zajímavě strukturované třísloviny, někdy bývají mladá vína zatížena příliš vysokým obsahem kyselin

Ve vůni a chuti můžeme hledat: višně, černý rybíz, u lahvově zralých dobrých ročníků povidla

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Svatovavřinecké se podává k běžné konzumaci všedních jídel a k sýrům. Velmi dobře se hodí jako doprovod tmavého masa a sýrů s intenzivní chutí. Je dobrým doplňkem také ke kořeněnému vepřovému nebo ke zvěřině. Potěší rovněž v kombinaci s husou či kachnou.

Víno: vína odrůdy Svatovavřinecké mohou ve velmi dobrých ročnících oslnit svou plností a povidlovou vůní i chutí. Jsou vhodná také do směsí s Modrým Portugalem.

Zweigeltrebe

Zkratka: Zw

Tradiční oblasti: Rakousko

Stáří a původ: mladá odrůda, Rakousko; Odrůdu vyšlechtil bývalý ředitel vinařské školy v Klosterneuburgu v Rakousku Dr. F. Zweigelt v roce 1922 a o její rozšíření se zasloužil po druhé světové válce Dr. Lenz Moser. V současnosti je v Rakousku nejrozšířenější modrou odrůdou a její plochy se stále zvětšují. Pochází z křížení odrůd Svatovavřinecké a Frankovka.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1980

Období sklizně: od začátku října; Zrání hroznů je střední. Plodnost je pravidelná a velmi dobrá. Pro výrobu kvalitních vín potřebuje omezit počet hroznů připadajících na jeden keř pomocí vhodného řezu a jejich probírkou. Z vyšších sklizní jsou vína hrubá

Barva: tmavě granátová s fialovým zábleskem

Vůně: ovocněkořenitá, mnohdy připomínající bobulové ovoce

Chuť: plná, s dostatečným obsahem tříslovin, řízná až jemná a hebká

Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny, višně

Stolování: vína Zweigeltrebe doprovázejí bez problémů nejrůznější masité pokrmy i vydatné sýry, případně těstoviny

Víno: chuťové vlastnosti vín Zweigeltrebe jsou silně závislé na objemu sklizně hroznů připadajících na jeden keř. Při omezených sklizních jsou vína barevná, plná, po vyzrání jemná a hebká, ale nepostrádají přitom dostatečné množství tříslovin a určitou přímočaře pevnou říznost. Třapinu je třeba při zpracování hroznů odstranit, aby víno nebylo trpké.

Zákaz prodeje alkoholu osobám mladším 18 let.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení