Základní rozdělení
Šampaňské víno
Šampaňské víno je šumivé víno, které se vyrábí tak, že se v láhvi vyvolá sekundární kvašení vína, čímž vzniká oxid uhličitý. Víno s označením Champagne se může vyrábět pouze ve francouzské oblasti Champagne-Ardenne. Tato zásada je v Evropské unii zakotvena ve statutu chráněného místa původu (PDO). Výroba šampaňského je povolena ze tří odrůd, jimiž je rulandské modré, mlynářka a Chardonnay.
Rosé neboli růžové šampaňské víno může být jak ročníkové, tak neročníkové. Jeho výroba je však ještě pracnější a časově náročnější než tomu je u bílých šampaňských. V Champagne se obvykle používá metoda, při níž se do bílého šampaňského přidá malé procento nešumivého červeného vína. Druhá metoda je mnohem složitější, neboť vyžaduje velmi pečlivě kontrolovaný kontakt slupek modrých hroznů odrůd Pinot Noir a Pinot Meunier s moštem. Tato vína mají jemnější aroma, zatímco rosé vyrobené přimícháním nešumivého červeného vína má aroma robustnější, po červeném ovoci.
Druhy šampaňského vína
Neročníkové šampaňské víno
Vína se před druhotným kvašením scelují (mísí) z rezervních vín různých ročníků, odrůd a většinou i vinic. Výjimkou jsou specifická vína Blanc de Blancs – bílé z bílých, což znamená, že víno je vyrobeno stoprocentně z odrůdy Chardonnay; Blanc de Noirs – bílé z černých, které je vyrobeno pouze z Pinotu Noir a/nebo Pinotu Meunier, a Cépage Meunier – ze 100 % Pinotu Meunier. Neročníkové šampaňské víno není příliš vhodné k archivaci, jelikož může být sceleno z vín třeba až 10 let starých.
Ročníkové šampaňské víno
Ročníková vína mohou být také směsi různých odrůd a vinic, ale musí pocházet ze stejného roku. Vína mají velký potenciál a lépe vypovídají o charakteristikách jednotlivých let. Pro výrobu těchto vín se používají ročníky výjimečných kvalit. V průměru jen tři ročníky z deseti mají dostatek tepla, aby z jejich vín mohlo být vytvořeno ročníkové šampaňské.
Sekt
Sekt či někdy také šumivé víno je označení alkoholického nápoje, které je vyráběno primárním či sekundárním kvašením vína anebo moštu. Sekt je šumivý nápoj, který je skladován ve skleněných láhvích s korkovým anebo plastovým uzávěrem, jejž je možné tlakem sektu vytlačit z láhve.
Označení sekt je převzato z Německa, kde bylo používáno od 18. století. Název sekt je občas zaměňován s názvem šampaňské víno, kterým se ale mohou honosit pouze vína z oblasti francouzské oblasti Champagne. Od roku 1908 se totiž jedná o chráněnou značku.
Sekt se vyrábí dvojí cestou z vína, které je nejčastěji v podobě suchého kyselejšího vína. V první fázi dojde k lisování hroznů, čímž se zabrání vzniku oxidantních látek a tříslovin. Klasickou a původní metodou je kvašení vína v láhvi, které je ve Francii nazýváno jako Méthode Champenoise. Tato metoda vyžaduje nejméně 9 měsíců následného vyzrávání vína před odstraněním sedimentů. Druhou metodou je kvašení v tanku nazývaná charmat, které je z hlediska výrobních nákladů značně levnější a umožňuje větší objem produkce. Vyrábějí se v uzavřených nádobách do přetlaku 0,25 Mpa.
Szigeti sekt je vyráběn tradiční metodou champenoise a specializuje se na odrůdové sekty. Sekty mají korkové uzávěry, protože stejně jako šampaňské mají tlak v lahvích nad 3 atmosféry.
Frizzante
Frizzante je označení jemného šumivého vína.
Szigeti Frizzante je výraběno tradiční metodou champenoise, je uzavřené pivním víčkem, protože tlak Frizzante je do 3 atmosfér.
Perlivé víno
Jako perlivé víno se označují ta vína, která jsou při lahvování nasycena oxidem uhličitým.
Rozdělení šumivých vín podle obsahu cukru
Brut nature
Obsah cukru je nižší než 3 g na 1 litr, tento údaj lze užít pouze na produkty, kterým po druhotném kvašení nebyl dodán žádný cukr.
Extra brut
Obsah cukru se pohybuje mezi 0 a 6 g na 1 litr.
Brut
Obsah cukru je nižší než 15 g na 1 litr.
Extra dry
Obsah cukru se pohybuje mezi 12 a 20 g na 1 litr.
Dry
Obsah cukru se pohybuje mezi 17 a 35 g na 1 litr.
Demi-sec
Obsah cukru se pohybuje mezi 33 a 50 g na 1 litr.
Doux
Obsah cukru je vyšší než 50 g na 1 litr.