Chardonnay

Zkratka: Ch, Cha

Tradiční oblasti: Světová odrůda

Stáří a původ: stará odrůda, Francie; odrůda pochází z Burgundska. Genovou analýzou bylo zjištěno, že pravděpodobně vznikla samovolným křížením odrůd Pinot noir a Heunisch. Původně se předpokládalo, že se jedná o mutaci Rulandského bílého (Pinot blanc), a proto se ve Francii označovala jako Pinot Chardonnay nebo Gamay blanc. V rakouském Štýrsku jako Morillon a v Alsasku jako Weisser Clevner. U nás se od nepaměti pěstovala ve smíšených výsadbách s Rulandským bílým. V současné době patří mezi módní bílé odrůdy a spolu se Sauvignonem a Ryzlinkem rýnským nepochybně dává nejkvalitnější bílá vína na světě. Je to hlavní odrůda Burgundska, kde v oblasti Chablis dává světoznámá stejnojmenná vína na těžkých vápenitých jílech (kimeridžské jíly). Na křídových půdách oblasti Champagne je bílou složkou šampaňských vín. Chardonnay je rozšířenou odrůdou nejen po celé západní i východní Evropě. Například Kalifornie produkuje ročně přes 500 milionů lahví vína této odrůdy a v jejím rozšiřováním nezaostávají ani v Jižní Americe, Austrálii, Na Novém Zélandu a v Jihoafrické republice. V současné době je průměrné stáří na vinici 8 let.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1987

Období sklizně: od druhé poloviny září

Barva: světle žlutá, zelenožlutá až nazlátlá

Vůně: intenzivní, plná, harmonická

Chuť: plná, dlouho doznívající, jemně kořenitá, s elegantní kyselinou, minerální, křemenná

Ve vůni a chuti můžeme hledat: zelené jablko, hrušku, akát, citrusové plody, broskev, mango, banán, meloun, ananas, smetanu, máslo, med, karamel, lískový oříšek, ocelové tóny, minerály, toastování

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Víno se hodí pro slavnostní příležitosti. Dobře doplňuje hustší polévky, pokrmy s bílým masem a smetanovou omáčky. Dále je vhodné k paštikám a k plodům moře. Poradí si i se steakem. Vyhýbejte se tučným rybám a octu.

Víno: Vína Chardonnay jsou uznávanými, vyhledávanými a v současnosti nejmódnějšími víny na světě. Dokonce i pěstitelé si tuto odrůdu velmi zamilovali, hlavně kvůli jeho přizpůsobivosti. Daří se mu v mnohem širší škále klimatických a půdních podmínek než většině ostatních odrůd. Bývají často využívána také pro výrobu šumivých vín. Výraz vína se mění podle klimatických a půdních podmínek. V chladnějším klimatu bývají sice vína plná, ale úzká a často mívají ocelovou kyselinu. Na těžkých půdách mají minerální charakter a někdy zelené tóny ve vůni. K optimální zralosti takových vín dochází až po 8 až 10 letech. Chardonnay s teplých klimatických podmínek mívá tropický charakter s vůní manga, smetany, banánu, ananasu, žlutého melounu a někdy medu i karamelu. Taková vína stárnou rychleji a optimum jejich zralosti bývá dosaženo po 3 až 5 letech zrání v láhvi. Při výrobě vína v malých dubových sudech typu barrique vystupuje též aroma podle stupně vypálení vnitřních stěn sudu (toastování). Pro kvalitu vín odrůdy Chardonnay je důležité, aby se vždy zpracovávaly hrozny dobře vyzrálé na suché víno s vyšším obsahem alkoholu. Větší obsah zbytkového cukru chuť vína nepříjemně rozšiřuje.